KRKONOŠE SEVERNÍ MORAVA A SLEZSKO STŘEDNÍ MORAVA JIŽNÍ MORAVA VYSOČINA VÝCHODNÍ ČECHY ČESKÝ RÁJ ČESKÝ SEVER SEVEROZÁPADNÍ ČECHY ZÁPADOČESKÉ LÁZNĚ PLZEŇSKO ŠUMAVA JIŽNÍ ČECHY PRAHA OKOLÍ PRAHY PO RUSSKIPOLSKIFRANCAISDEUTSCHENGLISHČESKY
KLADSKÉ POMEZÍ
  Dopravní přístupnost
Informační centra
Města a obce
Osobnosti a rodáci
Přírodní zajímavosti
Destinační management
 
Příroda a její ochrana
  Přírodní zajímavosti
Vrcholy, hřebeny, sedla
Fauna a flora
Naučné stezky
 
Kultura, zábava, sport
  Kultura a zábava
Sport a relaxace
Zimní sporty
Katalog KUDY Z NUDY
Aktivní dovolená
 
Památky a zajímavosti
  Památky a architektura
Církevní památky
Hrady a zámky
 
Turistika a volný čas
  Agroturistika
Pěší turistika
Cykloturistka
Vodní turistika a sporty
Vinařská turistika
 
Lázeňství
  Lázeňská zařízení
Lázeňské domy a sanatoria
Lázeňská procedura
Přírodní léčivé zdroje
 
Kongresová turistika
  Výstavy a výstaviště
Kongresová centra
Výstavnictví a propagace
 
Ubytování a stravování
  Autokemp, kemp, tábořiště
Hotely, penziony
Chaty a chalupy
Rekreační areály
Další ubytování
Restaurace
Příjemné posezení
Další stravování
Gastronomické speciality
 
Království perníku

Chodské pověsti a legendy Marie Korandové [ Lidové tradice ]

Také máte stále častěji chuť sáhnout po knize, jejíž jazyk by vám připomněl nikoliv smutný pahýl, ale košatý strom, z něhož byste si mohli utrhnout pouze chutné a šťavnaté ovoce? Knihu, jejíž text by se střídal s ilustracemi, které by se nevzdálily obsahu, ale naopak s ním tvořily libozvučný akord?
Knihu, jež by vás provedla krajinou (možná jste se v ní kdysi pohybovali), kde mnohé vsi a městečka pulsují plnokrevným životem, zatímco jiná byla dávno umrtvena a zapomenuta? Pak vězte, že takové knihy existují.

Plzeňská rodačka Marie Korandová (1936), vynikající lingvistka (někdejší odborná pracovnice dialektologického oddělení Ústavu pro jazyk český ČSAV v Praze a historického oddělení Ústavu Ľ. Štúra SAV, spoluautorka Historického slovníku slovenského jazyka) se po půvabných Pročpohádkách opět vrací do kraje svých předků, a sice na malebné, ale zároveň drsné Domažlicko. Kraj, na západě ohrazený kdysi neprostupným hvozdem hraničních hor. Tato slova dnes zní možná až příliš nadneseně, ale není tomu ještě tak dlouho, co byla zdejší krajina takto vnímána. Jinak by se zde sběratelé nemohli setkat s obry, skalníky, divoženkami, polednicemi, polodníčky, klekáníčky, strážci pokladů, světlíčky, vodníky, ohnivými muži, čerty, čerchmany či prašivci. Ať přístupné, či nepřístupné místo, každé je oživeno množstvím postav, které sem zavál jejich tragický životní úděl. Kdybychom je postavili vedle sebe, byla by to vskutku pestrá společnost - zámecká paní vedle sedláka, rytíř s lupičem, myslivec s pytlákem, nakonec pak Kozina vedle všemi zatracovaného Lomikara. Spisovatelka je všechny důvěrně zná. Četla o nich u svých předchůdců - Boženy Němcové, Jana Františka Hrušky, Jindřicha Šimona Baara, Adolfa Weniga, Jiřího Kajera, Hany Štěpánkové, Jaroslava Kramaříka, Rudolfa Svačiny aj., ale poznala je i z živého vyprávění svých rodičů, prarodičů a jejich vrstevníků.
Probíráme-li se jednotlivými postavami a postavičkami, jež lidská fantazie opředla nejroztodivnějšími vlastnostmi, znovu si uvědomíme nezáviděníhodnou úlohu ilustrátora. Představme si kupříkladu takového škalníka: "Vidět škalníka nebývala žádná vzácnost. Někdy vypadal jako ohnivý had nebo veliký ohnivý pták. Drápy měl jako srpy, klofák jako píku a ocas dlouhý, že se táhl přes kolik lip. Když vyletěl do výšky, nesl za sebou zář, zrovna jako kometa. S večerem přicházel škalníkův čas. Vídali ho v povětří jako ohnivé koštiště. Nad některým stavením zakroužil, přetrhl se, udělaly se z něho tři hvězdy a škalník zmizel. Zapadl komínem buď k bábě čarodějnici na večeři, nebo ukrást hospodyni v lochu smetanu. Škalník měl náramně chlupatý jazýček, ale neznal míru. Když byla smetana dobrá, rád přebral a potom leckde na hnoji si musel ulevit. Ráno v těch místech bývaly loužičky másla nebo sražené smetany."

Další obdiv proto musíme vyslovit plzeňské malířce Marii Lacigové (1928).
My, co žijeme vedle ní, víme, s jakou odpovědností umělkyně přistupuje ke svěřenému úkolu. Často ji můžeme zahlédnout při našich procházkách, jak se snaží zachytit mizející svět plzeňských předměstí. K tomu všemu patří minuciózní práce v muzeích, ale i schopnost empatie - umění vcítit se do autorovy duše a správně odhadnout jeho úmysl. Po pohádkách Boženy Němcové, Karla Jaromíra Erbena, Jindřicha Šimona Baara tedy přišly na řadu i Chodské pověsti a legendy Marie Korandové. Vydavatelství NAVA se tak může pochlubit titulem, přitažlivým nejen pro milovníky folkloru, ale pro všechny čtenáře, jimž leží na srdci krása české řeči a ilustračního umění.
Marta Ulrychová (pro časopis Folklor č.2/2006)

UMÍSTĚNÍ

DALŠÍ INFORMACE: http://www.fos.cz

Typ záznamu: Lidové tradice
AKTUALIZACE: Luděk Šorm (FOLKLOR.CZ) org. 24, 12.03.2006 v 14:18 hodin
Copyright 1998-2024 © www.infoSystem.cz,
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule ®
Regiony a oblasti ČR
  Turistické regiony ČR
Turistické oblasti ČR
 
Vyhledávání
  Vyhledávací centrum
Rejstřík oblasti
Databanka akcí
 
ZPRÁVY A AKTUALITY
  Tiskové zprávy
 
Služby pro turisty
  Informační centra
Průvodcovské služby
Tlumočníci a překladatelé
Bankovní služby
Turistický produkt
Sněhové zpravodajství
 
Kalendář akcí oblasti
  Akce pro děti
Kino, divadlo, výstavy
Folklorní akce a festivaly
Turistické akce
Kalendář kongresů, konferencí
 
Folklor a tradice
  Etnografický region
Etnografický subregion
Folklorní sdružení
Folklorní soubory
Folklorní festivaly
Lidové tradice a zvyky
Lidová řemesla a výrobky
 
KLUB ČESKYCH TURISTŮ
  Krajská oblast KČT
Odbor KČT
Turistické odznaky a známky
 
Regionální rozvoj
  Regiony a sdružení
Investiční příležitosti
Průmyslové zóny
Nemovitosti na prodej
Průmyslová výroba
Potravinářská výroba